|
RODNÁ SVĚTNIČKA BOHUSLAVA MARTINU RODNÁ SVĚTNIČKA Bohuslava Martinů ve věži kostela sv. Jakuba BUDE Z DŮVODU REKONSTRUKCE v roce 2008 UZAVŘENA!!!
Jedním z takových míst je i rodná světnička Martinů ve věži zdejšího kostela sv.Jakuba (se skladatelovou pamětní deskou s reliéfem Josefa Kadlece), která byla poprvé veřejnosti zpřístupněna již v roce 1947. Skladatelův otec byl totiž švec a kromě ševcovské živnosti zastával ještě funkci pověžného, jehož úkolem bylo "vykonávat stráž dnem i nocí proti ohni", jak píše skladatelova sestra Marie Martinů ve své vzpomínce
Jak jsme žili na věži poličského kostela. Tam se Martinů 8.12.1890 narodil a skromný pokojík vyhlíží dnes v hlavních rysech tak jako v letech skladatelova dětství. Zde ve výšce 36 m a 192 schodů dělících ho od světa pozemského prožil více než prvních 12 let svého života. Z ochozu skladatelova "rodného kostela" se nabízí nádherný rozhled po městě, které ovšem od bob, kdy se tu rozhlížel malý Bohuš, poněkud změnilo svou tvář (na rozdíl od světničky), a také po okolí - Martinů jednou svoji věž přirovnal k majáku. Později Martinů o tomto vlivu na svou tvorbu vzpomíná: "Myslím, že tento prostor je z mých největších dojmů v dětství, který si nejvíce uvědomuji a který hraje velkou úlohu v celém mém názoru na kompozici. Nejsou to malé zájmy lidí, starosti, bolesti nebo radosti, které jsem viděl z velké dálky, lépe řečeno z výšky, je to tento prostor, který mám stále před očima a který, zdá se mi, hledám stále ve svých pracích." |