Městské muzeum a galerie Polička a Městská knihovna pro Vás připravily přednášku s diapozitivy
MODERNÍ ARCHITEKTURA POLIČKY A OKOLÍ 1900 – 1950
Přednáší Prof. PhDr. Rostislav Švácha, CSc.

  

Evangelický kostel v Poličce, středa 24. října 2007 v 18 hod.
Součástí přednášky je prezentace nové publikace „Polička – moderní architektura 1900 – 1950“

MUZEUM PŘEDSTAVÍ NOVOU PUBLIKACI

V těchto dnech vydává Městské muzeum a galerie Polička další, v pořadí pátý, svazek edice „Památky“. Na podrobnosti se ptáme Davida Junka.

Jaké téma bylo vybráno pro tento svazek a proč?

Téma je věnováno moderní architektuře v Poličce v období 1. republiky. Úvodní část začíná již počátkem století a samotný závěr končí rokem 1950, ale stěžejní díla vznikla v letech 1921 – 1939. Publikační činnost muzea není nahodilá, ale navazuje na řešení výzkumných úkolů a téma moderní architektury se podařilo uzavřít právě v letošním roce. Myslím, že bude představeno množství neznámých faktů i ilustrací. Nábřeží Svobody má ojedinělé postavení v celostátním rámci prvorepublikového urbanismu, mohlo však vypadat také podstatně jinak – o tom všem se čtenáři dozví v nové publikaci.

Proč tentokrát nejste autorem textu tak, jak tomu bylo u předešlých titulů?

Poličská moderní architektura byla dosud v odborném tisku opomíjena, jak dokládá i nedávno vydaná kniha Kaleidoskop tvarů - století moderní architektury v pardubickém kraji. Požádal jsem proto prof. Rostislava Šváchu, autora kapitol o moderní architektuře v akademických Dějinách českého výtvarného umění, o zpracování Poličky. Chopil se toho s velkým nasazením a dnes možná zná některá zákoutí města lépe než mnozí Poličáci. Já jsem pak tvořil obrazovou a výtvarnou podobu publikace.

Předešlé čtyři svazky byly prezentovány veřejně. Bude tomu tak i tentokrát?

Publikace bude představena v rámci přednášky prof. Rostislava Šváchy ve středu 24. října v 18 hodin v evangelickém kostele. Poněvadž přednáška bude doplněna množstvím diapozitivů, ale také příkladů z okolí Poličky, doporučuji přednášku nejenom zájemcům o moderní architektu, ale všem, kteří se zajímají o historii města a regionu.

Publikace je věnována moderní poličské architektuře do roku 1950. Ovšem i poté se v Poličce stavělo. Dají se mezi poličskou výstavbou druhé poloviny dvacátého století a tou nejsoučasnější najít nějaké unikáty – ve smyslu pozitivním i opačném?

Pokusím se zájemce o odpověď poněkud napnout a odkáži je na závěr textu prezentované publikace.

Některé z objektů moderní architektury (Šmídova vila, Tylům dům, činžovní dům čp. 389 v ul. E.Beneše) jsou zapsány ve státním seznamu kulturních památek. Odráží se tato skutečnost pozitivně (zájem, finance) v péči o ně?

Odpověď je složitá a přesahuje prostorovou možnost tohoto rozhovoru. Co se týče zájmu, tak zmíněné objekty jsou natolik pozoruhodné, že si na nedostatek zájmu nemohou stěžovat. Co se týče zachování původní podoby, či citlivé obnovy, tak množství cenných, avšak nechráněných objektů vysloveně trpí nezájmem, nepochopením... Nejžalostnější je, že prvorepubliková kvalita řemeslnické práce a cit architekta bere za své při nynějších úpravách a to nedostatkem rozhledu a šetřením na nesprávném místě. Historici uvádí, že morová rána se v r. 1713 Poličce vyhnula; nynější morová rána s plastovými okny však kosí a kosí a ...

S jakým ohlasem se setkala edice „Památky“. Připravujete další svazek?

Edice se setkala s velkým zájmem Poličáků a vysloveně s nadšením mezi návštěvníky města. Národní památkový ústav na svých webových stránkách u přehledu nové literatury uvádí: „Rozhodně nelze přehlédnout aktivity v Poličce. Při čtení knížky tak můžeme jen gratulovat – autorovi, městu, jeho návštěvníkům i obyvatelům. Stejně jako předchozí publikace záslužné edice lze pečlivě sestavené dílo položit jako další vzor místopisné a památkové vydavatelské činnosti. Publikace důstojně završuje dlouholeté snahy poličského muzea zpřístupnit široké veřejnosti formou vlastivědných publikací základní informace o kulturním dědictví regionu. Lze jen doufat, že publikace se stane vítanou pomocí pro ty, kteří nechtějí chodit po svém městě s hlavou sklopenou a bez zájmu. Vždyť je to právě kulturní dědictví, které přináší živoucí zprávu z minulosti, podporuje porozumění tomu, kdo jsme a odkud přicházíme. Pomáhá zlepšovat kvalitu života. Můžeme se těšit na to, že vydavatel zamýšlí vytvořit další svazky pozoruhodné edice.“
Na příští rok připravujeme svazek věnovaný klasicistním vyřezávaným dveřím a vratům. Je to další pozoruhodná poličská památka.

Jitřenka, Polička, říjen 2007, s. 11